Velikost Allahova milosrdenství

 

Páteční kázání 11. 1. 2008 (3. muharram 1429)                                       

  šejch Emir Omič

Mešita v Praze

Velikost Allahova milosrdenství

BismiLLÁHirrahmánirrahím,
 
chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není boha kromě Alláha, jediného, který nemá společníka, a dosvědčuji, že Muhammad (sAs) je Jeho služebník a posel. Nechť Alláh žehná jemu, jeho rodině a těm, kdož ho následují až do Soudného dne. Připomínejme si Alláha, dodržujme modlitbu a další pilíře Islámu a snažme se jít po přímé a správné cestě.

 Bratři a sestry v Islámu,

Posel Alláhův (sAs) nám připomněl ve svých výrocích a v mnoha verších z Koránu nesčetné milosrdenství Alláha v podobách, které se nedají spočítat, jako je stvoření člověka a jeho uctění, podrobení země pro něj, uštědření člověka správným vedením skrze proroky a Knihy atd. Alláh Nejvyšší v súře 16: an-nahl (Včely), ve verši 18 pravil:

„Kdybyste chtěli spočítat všechnu laskavost Alláhovu, nikdy ji nespočtete - a Alláh věru Odpouštějící je i Slitovný.“ Ve stejné súře ve verši 53 Alláh také řekl: 

„Není dobrodiní žádného, aby od Alláha nepřicházelo; když neštěstí vás postihne, tu horlivě Jej vzýváte.“  

Alláhovo milosrdenství a laskavost se neomezuje pouze na dávání, ale vztahuje se i na zákazy. Je to z Jeho dobrodiní, když říká svým služebníkům: 

 „..a který jim přikazuje vhodné a zakazuje zavrženíhodné, který jim dovoluje pokrmy výtečné a zakazuje jim škodlivé a snímá z nich tíživé povinnosti a pouta, jež je tíží. A věru ti, kdož v něj uvěří a podpoří jej a budou následovat světlo, jež bylo s ním sesláno, ti budou blažení!“(súra 7: al-a‘ráf: Rozpoznání, verš 157)  

Vše, co Alláh zakázal, je z Jeho milosrdenství vůči Jeho stvoření. Zakázal lichvu, cizoložství, alkohol, hazard, a to ze svého milosrdenství vůči nám, aby náš život nesměřoval ke zkáze, jak pravil opět v súře 7: al-a‘ráf (Rozpoznání), ve verši 156:  

„..ale milosrdenství Mé objímá všechny věci; Já zapíši dobré těm, kdož bohabojní jsou a dávají almužnu, a těm, kdož uvěřili ve znamení Naše.“ 

Podle vyprávění Abú Hurajry (nechť je Alláh s ním spokojen), Posel Alláhův (sAs) řekl: „Když Alláh stvořil Svá stvoření, ve Své knize, kterou má nad svým trůnem, napsal: „Mé milosrdenství předčí můj hněv.“ (Muslim)

A z Alláhova milosrdenství člověk toto milosrdenství cítí a nachází ho ve spojení s Alláhem stejně tak, jako ho našel prorok Ibráhím (mír s ním), když byl v ohni, a jako ho nalezl prorok Júnus (mír s ním), když se ocitl v břiše velryby, a jako ho nalezl Posel Alláhův (sAs) v jeskyni: „..pravil svému příteli: „Nermuť se, vždyť Alláh je s námi!“ (súra 9: at-tauba: Pokání, verš 40)

Proto bratři a sestry, Alláhovo milosrdenství je obrovské vůči Jeho stvoření v tom, co přikázal i zákazal. A když se člověk navrátí k Alláhovi skrze připomínání si Jeho, s pokáním a prosbou o milosrdenství a se strachem před Jeho hněvem a trestem, nalezne pak Alláhův slib:  

„A ty, kteří potom, co spáchali hanebnost či sami sobě ukřivdili, vzpomínají Alláha a prosí Jej za odpuštění hříchů svých - neboť kdo jiný může hříchy odpustit než Alláh - a kteří nesetrvávají vědomě v tom, co provedli.“ (súra 3: Áli ‘Imrán: Rod ‘Imránův, verš 135)

 
A mezi největšími příklady Alláhova milosrdenství v náboženství je, že hřích je odpuštěn a nahrazen dobrým skutkem při upřímném pokání, jak Alláh pravil v súře 25: al-furqán (Spásné zjevení), ve verši 70: „Kromě těch, kdož pokání činili, uvěřili a zbožné skutky konali. A takovým Alláh špatné skutky jejich za dobré vymění, vždyť Alláh Odpouštějící je a Slitovný.“ 

A každý dobrý skutek je znásoben deseti a Alláh znásobuje, komu chce. Dokonce i špatný skutek, který měl člověk v úmyslu, ale neuskutečnil ho, je mu připsán pak jako dobrý. A když ho učiní, jemu připsán pouze jako jeden špatný  skutek. Alláh Nejvyšší otevírá svou náruč v noci, aby se mohl kát ten, kdo zhřešil během dne, a otevírá svou náruč ve dne, aby se mohl kát ten, kdo zhřešil v noci. Alláh v súře 24: an-núr (Světlo), ve verši 31 pravil: 

„A konejte všichni pokání před Alláhem, ó věřící, snad budete blažení!“

A ve svatém výroku Alláh pravil (ve smyslu): „Syne Adamův, pokaždé, když Mne prosíš a žádáš, odpustím ti vše, co jsi činil, a nevadí Mi to. Syne Adamův, kdyby tvé hříchy dosáhly vrcholu nebes a poté jsi Mne prosil o odpuštění, odpustím ti. Syne Adamův, kdybys ke Mně přišel se všemi hříchy země, aniž bys ke Mně přidružoval, odpustím ti všechny hříchy.“

Alláh od svých služebníků přijímá pokání, i kdyby se dospustili těch největších a nejhorších hříchů. A není většího hříchu než je nevíra. Alláh v súře 8: al-Anfál (Kořist), ve verši 38 pravil: „A těm, kdož jsou nevěřící, řekni, že přestanou-li, bude jim odpuštěno to, co se již stalo; jestliže však znovu začnou, pak naplní se obvyklý osud předešlých.“

A ve svatém výroku Alláh pravil (ve smyslu): „Jsem takový, jak si služebník Můj o Mně myslí, a Já jsem s ním, kdykoli si Mne připomene. A kdo se ke Mně přiblížil o velikost dlaně, přiblížil jsem se k němu o vzdálenost paže. A když ke Mně kráčel, běžel jsem k němu. (Muslim) 

Posel Alláhův (sAs) řekl ve smyslu: „Alláh přijímá pokání od služebníka, dokud duše nedosáhla hrdla.“

Pokání však má svá pravidla, která se musí dodržet. Ten, který činí pokání, není člověk, jenž se kaje pouze jazykem a přitom pokračuje v páchání hříchů. Alláh v súře 4: an-nisá´ (Ženy), ve verších 17-18 pravil: „A jedině Alláhu patří rozhodnutí a pokání těch, kdož dopustili se špatného z nevědomosti a potom se kajícně obrátili v krátké době. Těm Alláh věru odpustí a Alláh je Vševědoucí a Moudrý. Však odpuštění nebude dáno těm, kdož dopouštějí se špatností a teprve ve chvíli, když smrt se pro některého z nich dostaví, zvolají: „a já nyní se kaji!“ A nebude také pro ty, kdož zemřou jako nevěřící - pro ty jsme připravili trest bolestný.“

A Alláhovo milosrdenství poznají pouze ti, kteří ctí Alláha a znají Jeho hodnotu. Nespravedliví všech druhů neznají toto milosrdenství a Alláh je popsal v súře 22: al-hadždž (Pouť), ve verši 74: „Nevěřící neoceňují Alláha pravdivou mírou a Alláh věru je Silný a Mocný.“  

Těm je Jeho milosrdenství odepřeno, protože se obrátili zády k Jeho znamením, a tím tak ukřivdili sami sobě i jiným.

Alláh ve svatém výroku pravil: 

„Služebníci moji, zakázal jsem Sobě křivdu a učinil jsem ji zakázanou mezi vámi, proto nekřivděte. 

Služebníci moji, všichni jste hladoví, kromě těch, jež jsem nakrmil. Proto Mne žádejte, abych vás nakrmil, a Já vás nakrmím. 

Služebníci moji, všichni jste nazí kromě těch, které jsem oblékl. Proto Mne žádejte o ošacení a já vás obléknu. 

Služebníci moji, všichni jste v bludu, kromě těch, jež jsem uštědřil správným vedením. Proto Mne žádejte o správné vedení a Já vás jím uštědřím. 

Služebníci moji, chybujete v noci a ve dne a Já odpouštím hříchy všechny. Proto Mne o odpuštění žádejte a Já vám odpustím. 

Služebníci moji, nemůžete dosáhnout té největší krutosti, abyste Mi ublížili, a nemůžete dosáhnout toho největšího užitku, abyste Mi byli užiteční. 

Služebníci moji, kdyby první a poslední z vás, lidé a džinové dohromady, byli jako jedno nejpokornější srdce, nepřidá to ničím Mému Království.
Služebníci moji, kdyby první a poslední z vás, lidé a džinové dohromady, byli jako jedno nejhříšnější srdce, neubylo by nic z Mého Království. 
Služebníci moji, kdyby první a poslední z vás, lidé a džinové dohromady, vstali a splolečně Mne požádali, vyslyšel bych prosbu každého z nich a neubylo by nic z toho, co mám stejně jako když nabíráte vodu z moře jehlou.“

Kdo chce být uštědřen Alláhovým milosrdenstvím, je třeba, aby byl pokorný a uvědomoval si Alláha:
 
1)    v plnění všech povinností a oddálení se od hříchů: Alláh Nejvyšší v súře 3: Áli ‘Imrán (Rod ‘Imránův), ve verši 132 pravil: „A poslouchejte Alláha a posla, snad dostane se vám slitování.“

2)    byl milosrdný a slitoval se nad ostatními a jednal s nimi vlídně: Posel Alláhův (sAs) řekl ve smyslu: „Nad slitovnými se slituje Slitovný. Proto buďte slitovní s těmi, kdož dlí na zemi a slituje se nad vámi Ten, jenž dlí na nebi. Milosrdenství je pouto a dar od Milosrdného, kdo ho upevnil, bude s Alláhem spojen poutem pevným, a kdo jej zpřetrhal, Alláh s ním pouto zpřetrhal.“

 
3)    přikazoval vhodné a zakazoval zavrženíhodné, mluvil v dobrém, odvracel se od zlých pomluv a lží: Posel Alláhův (sAs) řekl: „Alláh byl milosrdný k člověku, který když promluvil, byl odměněn, a nebo když mlčel, byl  zachráněn.“

 
......back to Kázání main page